Trestní odpovědnost právnických osob, Kapitola 1

31.07.2017

Článek pojednává o základech problematiky trestní odpovědnosti právnických osob, jež se od roku 2012 uplatňuje vedle trestní odpovědnosti osob fyzických, a to na základě zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o trestní odpovědnosti právnických osob" nebo "ZoTOPO"). 


Úvod

Článek rozebírá především otázky působnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, vzniku trestní odpovědnosti právnických osob založené na tzv. přičitatelnosti, okruhu trestných činů, kterých se mohou právnické osoby dopustit. Dále okruhu právnických osob, u nichž může být dovozena trestní odpovědnost, vztahem mezi trestní odpovědností právnických a fyzických osob, zvláštnostmi v sankcionování právnických osob a v neposlední řadě také specifiky trestního řízení vedeného proti právnické osobě.

Trestní odpovědnost právnických osob byla do tuzemského práva zavedena s účinností od 1. ledna 2012, přičemž budila a dosud budí rozpaky mezi právními teoretiky i v rámci soudní praxe. Spory se přitom vedou jak o potřebnost a účelnost trestání právnických osob, tak o souladnosti tohoto, pro kontinentální právo relativně nového, pro angloamerické právo naopak tradičního, institutu se základními teoretickými východisky trestní odpovědnosti.

Soudní praxe i z těchto důvodů zatím přistupuje k aplikaci trestní odpovědnosti právnických osob poměrně opatrně. Zda přinese zavedení trestní odpovědnosti do tuzemského práva v dlouhodobém časovém horizontu pozitivní dopady na právní prostředí u nás tak patrně ukáže až čas. Přičemž v poslední době lze zaznamenat zvyšující se tendenci přistupovat k trestnímu potrestání právnických osob.