Opatrnost při jednání s jinými poskytovateli úvěrů než s bankou, Kapitola 5

28.01.2019

Zajištění úvěru

Poskytovatel úvěru od Vás bude vyžadovat poskytnutí nějaké záruky toho, že úvěr skutečně splatíte, přičemž tato záruka bude zároveň sloužit jako jistota pro případ, že byste svému závazku nedostáli. Jako zajištění bude nejčastěji fungovat ručení, smluvní pokuta, blankosměnka či zástava.

Zaměříme se nyní na smluvní pokutu, blankosměnku a na zástavu.

Smluvní pokuta má charakter sankce za porušení smluvní nebo zákonem dané povinnosti. Příkladem může být ve smlouvě či v obchodních podmínkách stanovená povinnost dlužníka uvádět při platbě splátky určité údaje nebo platit pouze v určité formě (např. složenkou), přičemž nesplnění kterékoli z těchto povinností je sankcionováno smluvní pokutou. Smluvní pokuta může být určena pevnou částkou nebo určitým procentem.

Podle občanského zákoníku (§ 2051) může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Nelze však spoléhat na to, že soud skutečně smluvní pokutu sníží (bude-li příliš vysoká). Navíc zákon poskytuje soudu možnost uvážení, takže bude záležet i na názoru konkrétních soudců.

Je nutné dát si pozor i na různé další povinnosti, které smlouva ukládá dlužníkovi, a na které se může vztahovat smluvní pokuta. Může se jednat o povinnost uzavřít pojištění u určité společnosti apod.

Zástavní právo se může týkat každé věci, se kterou je možné obchodovat a lze jej zřídit také k věci, k níž zástavnímu dlužníku vznikne vlastnické právo teprve v budoucnu. Je-li předmětem zástavy věc zapsaná ve veřejném seznamu (typicky např. nemovitosti v katastru nemovitostí) vznikne zástavní právo zápisem v tomto seznamu. Zástavní právo k nemovité věci nezapisované do veřejného seznamu, k závodu a movité věci hromadné vznikne zápisem do rejstříku zástav.

Nesplní-li dlužník dluh zajištěný zástavním právem řádně a včas, vznikne věřiteli oprávnění uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a to způsobem, na kterém se v písemné formě dohodnul se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě.

Je-li zástavcem nebo zástavním dlužníkem spotřebitel nebo člověk, který je malým nebo středním podnikatelem, nelze sjednat, že věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji za libovolnou, anebo předem určenou cenu ponechat.

Blankosměnka je směnka, kterou podepíše dlužník věřiteli, aniž by na ni byla uvedena částka a datum. Když pak dlužník poruší smluvní podmínky, věřitel může tuto směnku proti němu uplatnit. Částka, kterou věřitel do směnky vyplní, nemůže být libovolná, vždy je vázána na určité podmínky (stanovené smlouvou či obchodními podmínkami), ale přesto může být vysoká. Věřitel má se směnkou u soudu velmi výhodné postavení.

Soud pouze přezkoumá, zda má směnka všechny formální náležitosti, a vydá tzv. směnečný platební rozkaz. Do 15 dnů od doručení rozkazu dlužníkovi musí tento podat tzv. odůvodněné námitky, jinak spor automaticky prohrává.

Rozhodčí doložka

Součástí, a to nejen úvěrové smlouvy, může být tzv. rozhodčí doložka, která pro spory plynoucí z daného smluvního vztahu zakládá pravomoc rozhodčího orgánu, tj. stanoví, že případný spor bude rozhodovat zvolená rozhodčí instituce, nikoli jinak věcně a místně příslušný soud.